Na co si dát pozor při nástupu do funkce a co řešit v prvních dnech

Zásadní je zorientovat se v tom, co má starosta za úkol. Tedy kdy a za jakých podmínek může v jednotlivých situacích za obec jednat a zastupovat ji samostatně či po schválení zastupitelstvem.

Jakým zákonem se řídit?

Základ pro to poskytuje především zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.), podle kterého má starosta celou řadu pravomocí, ať už v samostatné či přenesené působnosti obce. Například plní úkoly zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, rozhoduje o zadávání veřejných zakázek. Dále pak také nakládá s obecním movitým majetkem, svolává a řídí zasedání zastupitelstva obce a připravuje pro něj návrhy k projednání. Nakonec zajišťuje plnění usnesení přijatých zastupitelstvem (zejména to o rozpočtu obce).

Co starosta nemůže rozhodnout sám?

Konkrétně je tedy třeba vědět, že starosta např. nemůže sám bez schválení zastupitelstva rozhodnout o poskytnutí daru nebo dotace z rozpočtu obce nebo o prodeji nemovitosti v majetku obce, ovšem o pronájmu takové nemovitosti ano. Každopádně kupní smlouvu na nemovitost nebo smlouvu o daru či dotaci pak za obec uzavírá a podepisuje právě starosta.

Stejně tak nemůže starosta schvalovat rozpočet obce nebo jeho změny. Jeho úkolem v tomto ohledu je připravit návrh rozpočtu ke schválení zastupitelstvu.

Také ale platí, že zastupitelstvo si může cokoliv ze zákonných pravomocí starosty vyhradit do svých pravomocí. Starosta toto musí respektovat.

Platné smlouvy

Je třeba mít povědomí o platných smlouvách, které má obec uzavřeny, a o běžících projektech, aktuálních usneseních zastupitelstva, které dosud nebyly splněny (zejména plánu investic obce). V této souvislosti je třeba zabezpečit plnění těchto smluv, navázat na rozběhlé projekty a plány investic, či v případě jejich nevhodnosti/nevýhodnosti zajistit či iniciovat změnu. Například prověřit možnosti ukončení nevýhodné smlouvy a pokud to bude možné, učinit tak; zohlednit změny v návrhu příštího rozpočtu apod..

Každodenní fungování samosprávy

Na co si dát pozor při každodenním fungování obce je zajišťování správy jejího majetku. To je třeba oprava silnic, kanalizací či nemovitostí obce atd., zajišťování technických služeb či realizce kroků k rozvoji obce. Přitom je nutné vědět, kdy lze jednotlivé dodavatele obce pro splnění těchto úkolů sjednat bez zadávacího (výběrového) řízení, a kdy je tomu naopak. To se odvíjí od ceny příslušné veřejné zakázky a jejího předmětu. Zadávat veřejnou zakázku v režimu zadávacího řízení není povinné v případě zakázek malého rozsahu. To jsou zakázky na dodávky nebo na služby za 2 000 000 Kč a méně nebo na stavební práce za 6 000 000 Kč a méně. Současně na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesahuje 500 000 Kč, nemusí být ani uveřejněna smlouva ve veřejném registru smluv.

Pokud starosta nastavená pravidla a své pravomoci překročí, odpovídá za případnou škodu, kterou svým neoprávněným jednáním způsobí. Např. z nevýhodně uzavřené smlouvy neschválené zastupitelstvem, byť takové schválení zde mělo být. V krajních případech může jednání starosty naplňovat i znaky skutkové podstaty některého z trestných činů, nejčastěji zneužití pravomoci úřední osoby.