Předpokládaná doba čtení: 5 minut
Nabídka a prodej zboží, případně nabídka a poskytování služeb od prodejců je nade vší pochybnost něco, s čím se setkali lidé na území každé z obcí. Na jednu stranu může podobná činnosti obohatit život každého z obyvatel, naskýtá se jim širší výběr zboží a služeb. Rovněž pro samotné obchodníky jde o využití práva podnikat a provozovat hospodářskou činnost. Ale na druhou stranu může v některých případech, jmenovitě například u podomního prodeje, tato aktivita obchodníků představovat až narušování soukromí, přeměnu celého území obce na jeden nekončící trh a celkové snížení kvality života v obci. Jak se s nabídkou a prodejem zboží potažmo služeb v obci vypořádat? Co lze omezit a co už ne? Dozvíte se v následujícím článku.
Tržní řád
Živnostenský zákon spolu se zákonem o obcích přináší možnost regulovat nabídku a prodej za pomoci tržního řádu. Tržní řád vydává rada obce a to ve formě nařízení. Výjimkou je případ, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta. Za takového stavu vydává nařízení, respektive tržní řád, obecní zastupitelstvo.
Z počátku je důležité zmínit, že vydání tržního řádu je záležitost čistě dobrovolná a záleží tak pouze na vůli obce. Nemalá část obcí v České republice nicméně tuto možnost využila. Pokud tak tedy obec učiní, v tržním řádu musí povinně vymezit místo pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb.
Obec má možnost rozhodnout o celém svém území. Dnes je již pouhou minulostí doba, kdy měla obec pravomoc rozhodnout pouze o pozemcích v obecním vlastnictví nebo o veřejných prostranstvích. Vymezeným místům se poté říká tržnice a tržiště, zákon je souhrnně označuje jen za tržiště.
Dále je hojně doporučováno, aby obce v tržním řádu sami tržiště definovaly. Dle názoru Ministerstvo průmyslu a obchodu je totiž povoleno obci do jisté míry regulovat i předzahrádky restaurací, nicméně pro vyloučení všech pochybností je zahrnutí předzahrádky do pojmy tržiště v tržním řádu jistotou. To samé platí i pro další případná obdobná prodejní místa. Stěžejní dále je, že obec takto může rozhodnout pouze o místech, které nejsou zkolaudovány jako provozovny určené k účelům nabídky a prodeje. Nad těmi moc nemá.
Místní pozemní komunikace
Určitým specifikem také bude, pokud bude v tržním řádu pojednáváno o místních pozemních komunikacích. K jejich užívání, v tomto případě zvláštnímu užívání (pokud se bavíme o nabídce a prodeji, konkrétně třeba o umístění stánků), je zapotřebí mimo jiné povolení příslušného silničního správního úřadu. Pouhé označení místní pozemní komunikace za tržitě v tržním řádu tak bez dalších aktů oprávněných úřadů prodejci umístit stánek neumožní.
Kromě místa nabídky a prodeje může obec v tržním řádu vymezit i další věci. Půjde ale již pouze o nepovinné položky. Jedná se o:
- kapacitu a požadavky na vybavenost tržišť,
- dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti,
- pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti,
- pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu,
- pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště pro zajištění řádného užívání tržiště osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
Zákon dává dále obci možnost:
- rozdělit tržiště podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby
- stanovit, že se tržní řád nevztahuje na některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděných mimo provozovnu.
Zákaz nebo omezení prodeje
A právě o zákazu nebo omezení některých forem prodeje může obec v nařízení rozhodnout i bez ohledu na výše popsané tržiště. Půjde tak třeba o vyřazení podomního prodeje, prodeje z plochy auta nebo prodeje pochůzkového. Možností je také vyřadit tyto formy prodeje jen pro konkrétní části obce, například pro obecní centrum, nebo zahrnout i různá časová omezení.
Takový zákaz ale nelze pojmout tak, aby zakázal obecně všechny typy prodeje mimo kolaudované provozovny. Rovněž nelze zakázat například pouze prodej kancelářských potřeb podomním způsobem a naopak podomní prodej oblečení povolit. Častým jevem, který se v tržním řádech napříč obcemi objevuje, jsou určité kombinace. Například povolení podomního prodeje pouze v objektech, které nejsou určeny k bydlení nebo prodej ryb a vánočních stromků v období Vánoc.
Co se týče tohoto omezení nebo zákazu, je nutné zmínit, že obec je v jistém směru velice limitována. Nejvyšší správní soud totiž ve sém rozhodnutí stanovil, že omezit nebo zakázat lze pouze prodej takového zboží a poskytování takových služeb, pokud jde svým předmětem o živnostenskou činnost. Nic jiného obec takto regulovat nemůže. Nedosáhne tak například na prodejce elektřiny či plynu, pojišťovací zprostředkovatele, nebo zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů.
Mgr. Jana Průchová, advokátka
Jednatelka v Průchová & Pelán, advokátní kancelář
Jsme advokátní kancelář s generální praxí. Naše expertíza je z pohledu samosprávných subjektů, tedy obcí a krajů, zejména v oblasti obchodního a občanského práva, práva nemovitostí a pracovního práva. Pomůžeme Vám například sepsat smlouvu, prodat či pronajmout nemovitost či úspěšně projít soudním sporem.
Zdroje:
Zákon č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích (obecní zřízení)
Zákon č. 455/1991 Sb., Živnostenský zákon
Zákon č. 13/1997 Sb., Zákon o pozemních komunikacích
Nález Ústavního soudu III. ÚS 253/04 ze dne 25.01.2006
Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 29/15 ze dne 31.5.2016
Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 19/11 ze dne 31.10.2012
Rozsudek NSS č. j. 9 As 174/2016-23 ze dne 03.08.2017